Na otázku objasnění názvu SIX DEGREES OF SEPARATION už jste samozřejmě odpovídali nejednou. (Pozn. : „Šest stupňů odloučení/Teorie malého světa“ je matematická teorie, která tvrdí, že k propojení dvou libovolných lidí potřebujeme pouze šest známých). Koho vlastně napadlo přijít s tímto názvem?
Dr.: S tímto názvem přišel kytarista Canni v době, když jsme opouštěli naše předchozí jméno ABYSS a sháněli jsme se po novém.

Máš k matematice, popřípadě k jiným přírodním vědám, nějaký vztah?
Dr.: Ajajaj, tak tady tneš do živého. Protože zrovna k matematice vztah mám, leč ne zrovna moc kladný. Matematika mě nebavila a nijak jsem v ní nevynikal. Co se však dalších přírodních věd týká, byl jsem (a jsem) fanda do biologie, tu jsem na škole miloval a dokonce jsem se po střední škole hlásil na medicínu a veterinu. Bohužel (či snad bohudík?) to přišlo v době, kdy škola začala v mém životě hrát druhé housle a do popředí mých zájmů se dostala muzika. Zálibu v přírodě jsem si ovšem zachoval dodnes a i nadále jsem zapáleným akvaristou a teraristou. Momentálně ovšem pouze teoretikem.

Zpět ke zmíněné teorii. V dnešní online době není propojení dvou osob za pomoci šesti jiných žádnou utopií. Jak ty osobně vnímáš internet a zejména sociální sítě se všemi jejich klady a zápory?
Dr.: Jsem fanouškem sociálních sítí. Když pominu veškerý ten balast kolem, jako že se často člověk o jiném dozví víc, než by zrovna potřeboval vědět (…), tak jsou pro kapelu úžasným nástrojem propagace. Ano, beru je čistě z tohoto pragmatického hlediska, jako zdroj informací ohledně dění v kapele. To, že jedním kliknutím dokážu oslovit či informovat stovky lidí, beru jako neocenitelnou pomoc a s oblibou jí využívám. Jinak bych se bez nich asi bez problémů obešel. Myšleno bez sociálních sítí. Bez internetu v žádném případě. Jsem závislý na internetu!

Myslíš si, že internetové hudební profily na stránkách jako je myspace, facebook nebo český bandzone kapelám citelně získávají nové a nové fanoušky? Zaznamenal jsi větší ohlas na vaši tvorbu po registraci na některé z těchto domén?
Dr.: To je bez debat, internetové profily kapelám fanoušky neoddiskutovatelně přidávají, spousta lidí má takto šanci se seznámit s tvorbou kapel, na něž by za normálních okolností neměla šanci narazit.  Přesto si však myslím, že je úloha živého hraní nezastupitelná, že pravé fanoušky kapela získá jen na svých koncertech. Studiové nahrávky jsou věc pěkná, ale jak říká kolega Skuny z (dříve) SAD HARMONY a nyní SHATOON: „Opravdová muzika je jen ta živá“ (snad jsem ho citoval aspoň přibližně).

10. ledna 2010 vydáváte čtvrtou řadovou desku s názvem „Of Us“, a to čistě ve vaší produkci. Co vás k tomuto kroku vedlo?
Dr.: Samovydání bylo pro nás jediné rozumné východisko. V posledním roce jsme se poměrně usilovně snažili nabídnout tuto desku zahraničním vydavatelstvím, bohužel se, jak známo, nenacházíme z hlediska hudebního průmyslu v optimálních časech a podle toho vypadaly v drtivé většině odpovědi, které jsme obdrželi – totiž že nám děkují, leč že doba je taková a taková, že CD se neprodávají a tudíž že se vydavatelství nemohou věnovat vyhledávání talentů, ale jen se věnují zavedeným interpretům, a tak dále. Nicméně v jednu chvíli to už už vypadalo, že se s jistou firmou domluvíme, bohužel těsně před zahájením nahrávání i tato jednání zkrachovala a nám nezůstalo, než hledat další alternativy. Po zvážení situace na našem domácím trhu jsme usoudili, že nejlepší cestou pro nás bude založit si vlastní hlavičku a pod ní naše čtvrté album vydat. Tak vzniklo vydavatelství Triotus Production.

Stalo se album s novou produkcí i jakýmsi mezníkem k předchozí tvorbě SDOS, nebo se z tvého pohledu jedná o naprosto přirozený vývoj?
Dr.: Jedná se o naprosto přirozený vývoj, a to zdali se stane mezníkem, ukáže historie. Ve srovnání se svým předchůdcem je nová deska přímočařejší, je to větší nářez, ale to vůbec neznamená, že by se jednalo o primitivnější materiál. To právě naopak. Při aranžování jsme si osvojovali nové postupy, objevovali nové obzory a čelili novým výzvám.

Předpokládám, že jste na nahrávku nezařadili žádnou skladbu, se kterou byste nebyli maximálně spokojeni. Je pravděpodobně těžké vybrat z nich tu nejlepší. Máš však k nějaké, bez ohledu na to, jestli se ti zdá být ta „nej“, osobní vztah?
Dr.: V plejádě skladeb na desce mám skutečně svoje favority, ačkoliv ono je to celkem ošidné, protože se to s časem mění. Dá se říct, že aktuálně největší radost mám ze skladeb, které vznikly jako poslední, tj. „For Jack“, „Felicitas“, „Guilt Is A Vector Of Time“ a „F2670“. Předtím jsem ovšem měl stejně rád tehdy aktuální výtvory. A až budou pecky nové, tak si dovolím předpovědět, že nejlepší na světě v mých očích budou zase právě ony, protože tak to prostě chodí.

Platí v kapele dobré vztahy? Trávíte spolu i zbytek volného času, nebo, jak se říká, máte po hodinách společně strávených ve zkušebně už jeden druhého „plné zuby“ ?
Dr.: Vztahy mezi sebou máme, pokud mohu soudit, dobré. Samozřejmě jsme jen lidé a emoce semtam zahrají prim, ale vše v normálních mezích. Vídáme se spolu i ve volném čase, ač je vše poněkud zkomplikováno tím faktem, že jsme „rozlezlí“ po celé republice a naše setkávání se omezuje jen na víkendy. Osobně ale mohu říct, že kluci v kapele a kolem kapely jsou mi jedni z nejbližších osob, které mám.

Myslíš si, že je textová stránka skladby, samozřejmě pokud nějaká je, srovnatelně důležitá s tou hudební?
Dr.: Těžko říct, zda-li je stejně důležitá jako ta hudební. Vezmu-li v úvahu, že spoustu kapel jsem si oblíbil ještě předtím, než-li jsem dokázal anglicky kváknout a aniž bych měl tušení, o čem zpívají, že jsem si je oblíbil vlastně jen kvůli energii nebo emoci, kterou na mě svou muzikou ta která kapela vysílala, tak se nabízí odpověď, že stejně důležitá není.  Ale není tomu tak. Je důležitá, leč kapku míň než muzika. Podle mě. Tím ale nechci tvrdit, že texty nejsou důležité vůbec, jen jsou pro mě až druhé v pořadí. Písnička mě zaujme v první řadě hudbou, melodií a tím jak je zaranžovaná a vystavěná, v druhém sledu si všímám textu. Když je podařený, tím lépe pro písničku. Když je slabší, písničku kvůli němu apriori nezavrhnu, pokud mě – jak už jsem napsal výše – zaujme jinak. Třeba. Obecně se dá říct, že dokážu poslouchat dobrou hudbu se slabšími texty (pokud nejsou vyloženě blbé nebo proti mému přesvědčení), zatímco dobré texty s blbou muzikou poslouchat nedokážu. Tímto se omlouvám všem textařům. Na tomto místě bych ale ještě rád zdůraznil, že texty na naší nové desce jsou dle mého názoru opravdu povedené, líbí se mi a jejich autor Pickard má za ně mé uznání.

Na textech se i v minulosti podílel převážně Pickard?
Dr.: Dříve byly texty výhradně mojí parketou, nicméně čím víc se moje „English skills“ stávaly pasivnějšími (no jo, deset let u německé firmy se na člověku nějak podepíšou), tím méně jsem si byl já jistý ve svých anglických kramflecích a toto břímě postupně přecházelo na bubeníka Pickarda. Tomu je angličtina na rozdíl ode mě denním chlebem, navíc je sečtělý a i postižen básnickým střevem. Ještě na naší druhé desce „Triotus, Tricephalus And Tribadism“ to co do podílu na textech byla mezi mnou a Pickardem plichta, ale už na následující „Chain-Driven Sunset“ ty Pickardovy jasně převládaly a texty na našem doposud posledním počinu „Of Us“ jsou jen a pouze Pickardovou zásluhou.

Sympatizuješ, právě díky nim, s nějakou kapelou?
Dr.: Asi bych dokázal vymyslet více jmen, ale spontánně mě napadá jen jedno: ANATHEMA, jedna z mých dlouhodobě nejoblíbenějších kapel.

Má album nějakou zvláštní jednotící myšlenku?
Pickard: Ani ne. Spíše je tam množství tříštivých bezmyšlenek. Konec konců taková už je topografie podvědomí…

Na otázku tvých oblíbených tuzemských i světových kapel jsi odpovídal již v nejednom rozhovoru. Máš však, čistě za uplynulý rok, nějaký překvapivý objev?
Dr.: Překvapivý objev ani snad ne, nicméně velkou radost mi udělali MASTODON s deskou „Crack The Skye“, METALLICA s „Death Magnetic“, DARK GAMBALLE s „Perpetum Gamballe“ (nebo to už bylo předloni), a výborná je i nová deska DYING PASSION „Absorb“.

Plno hudebníků zakládá vedlejší projekty, které jsou naprosto oprostěné od jakýchkoli metalových náznaků. Snad jde o chuť experimentovat, nebo si od tvrdé hudby určitým způsobem oddechnout. Přemýšlel jsi někdy nad touto možností?
Dr.: Ne, nad ničím podobným jsem doposud nepřemýšlel, a ani nemyslím, že bych někdy v budoucnu na podobné myšlenky přišel. Účinkování v SDOS mě natolik naplňuje, že nemám tendence hledat si nějaké další cesty vlastní realizace.

Měl jsi v dětství nějaký hudební sen, který se ti již stačil splnil? A naopak, máš teď nějaký sen, který by sis rád splnil do doby, než-li se opět staneš dítětem?
Dr.: Hmmmm, dětské sny. Chtěl jsem být popelářem (kdo nechtěl?). To mě naštěstí minulo. Chtěl jsem lovit zvířata pro zoologické zahrady, tak jak jsem to vídával u Karla Vágnera a čítával v jeho knihách. Na to jsem měl našlápnuto s těmi přijímačkami na veterinu (viz výše). To mi však zatrhla muzika.

Kdy jsi byl naposledy doopravdy šťastný?
Dr.: Doopravdy šťastný nevím, těžko říct. Ale radost, tu mám vlastně každou chvíli. Jsem založením veselý člověk, umím se radovat z maličkostí, což mám ostatně dáno už i svým jménem. „Nomen Omen“ tady zřejmě platí. Radost mám z naší nové desky, radost jsem pociťoval při sledování Avatara v kině, tetelím se blahem, když se mi něco (cokoliv) povede, radost mám, když někomu udělám radost.

Před nedávnem jste spustili i svoje nové internetové stránky s grafikou inspirovanou novým albem. Oslovujete pro design (ať už přebalu alba nebo stránek) nové a nové  lidi, nebo máte stálého grafika?
Dr.: Stálého grafika nemáme. Doposud na grafice každého alba s náma spolupracoval někdo jiný. Tentokrát naše oko padlo na Phoba, jenž mimo jiné už spolupracoval třeba s DAYING PASSION, DARK GAMBALLE nebo ARCH OF HELL a musím říct, že jsme s výsledkem jeho práce moc spokojeni. Skvělou práci ovšem odvedl při výrobě digipacků i Petr Junek, jemuž patří díky a uznání.

Fanoušky by určitě zajímalo kdy, a jestli vůbec, do e-shopu přibudou aktuální trička, mikiny etc.?
Dr.: Dobrý dotaz, teď to bude vypadat, že jsme domluvení :). Nový textil je totiž právě ve výrobě, hotov by měl být začátkem ledna, čili v den vydání alba „Of Us“ 10. ledna by měl být již v e-shopu na našich stránkách, což mi připomíná něco, co zde ještě nezaznělo a možná by to bylo dobré zmínit. Totiž že naše internetové stránky již od Svátků sídlí na nové doméně www.sixdegrees.cz a naše původní doména www.triotus.com přešla na naše vydavatelství Triotus Music. I pro neinformované ovšem nebude problém naše nové stránky dohledat.

Kdy a kam se můžeme na křest přijít podívat?
Dr.: Křty máme v plánu celkem dva. Ten první nás čeká 16.1. v Praze, kde vystoupíme v rámci festu Winter Metal Attack v klubu Exit na Chmelnici spolu s kapelami BELTAINE, CREED OF LIFE, CRUALADACH a AMON AMARTH revival. Křestním otcem bude Michal Husák. Druhý křest  proběhne 27.2. na našem vlastním festu February Hard Show, který se již tradičně koná v Luhačovicích. Tady by se slušelo podotknout, že na February Hard Show plánujeme zrealizovat záznam našeho vystoupení, který bude součástí plánovaného DVD. Tím bych rád všechny na oba křty co nejsrdečněji pozval. Prosím zapsat červenou pastelkou do diářů a dostavit se v hojném počtu.

Máte v plánu i nějaké zahraniční aktivity v rámci propagace nového alba?
Dr.: Ano, nějaké zahraniční aktivity v plánu jsou. Jednak by se mělo jednat o sérii koncertů na Slovensku a v Německu v rámci plánovaného „Hear Our Voices!“ Tour, na které vyrážíme v březnu a dubnu spolu s CRUALADACH a slovenskými ABSTRACT. Rovněž budeme rozesílat nové CD na recenze na všechna možná „nádraží“.

Díky za rozhovor a přeji i nadále mnoho úspěchů.
Dr.: I my děkujeme za dotazy a zájem a přejeme Tobě, všem čtenářům a našim fanouškům pevné zdraví a mnoho úspěchů v roce 2010.